Z našich evropských končin jsme zvyklý na soutěže typu: Kdo přeplave první bazén, kdo uběhne delší vzdálenost, kdo si dokáže zapamatovat v krátkém čase řadu čísel, nebo kdo upeče chutnější koláč. Soutěže v pojídání knedlíků, koláčů, cibule, papriček i to leckomu může připadat jako naprosto nesmyslné. Na soutěžení jsme si všichni tak nějak zvykli a bereme je jako součást života.
V některých soutěžích rozhoduje tvrdá disciplína a příprava, jindy je to talent a v případě pojídání knedlíku je předpokladem značně velký a hladový žaludek. V soukromí mezi přáteli si možná někdo čas od času uspořádá nějakou netradiční soutěž ovšem aby to mělo takový rozměr a dostalo se to do televizi by u nás neprošlo.
Pokud kroutíte hlavou nad tím že někdo má potřebu přejídat se ovocnými knedlíky a soutěží v této disciplíně, pak nad chováním obyvatel Japonska vám zůstane rozum stát. Koneckonců v našich končinách nejsou podobné soutěže zvykem.
Když rozum zůstává stát
Soutěže v bouchání do rozkroku, soutěže v pojídání nudlí v pračce, to je jen slabý odvar toho v čem v zemi vycházejícího slunce soutěží. Soutěže při kterých hrozí nebezpečí zranění, soutěže s erotickou tématikou by u nás asi v žádné televizi neprošli. Nezbývá než žasnout jak někdo může něco podobného vůbec vymyslet, protože nechat se dobrovolně mrzačit nebo ohrožovat svůj život je skutečně nebezpečné.
Japonsko je země která je svými netradičními věcmi známá a netýká se to jen soutěží, například mají zde mnoho automatů na vše možné jako například kravaty, deštníky, punčochy, vejce, čerstvou zeleninu. V případě zvláštních automatů kde lze sehnat vše možné je to z toho důvodu že lidé pracují dlouho do noci a někdy si nestihnout koupit to co potřebují, ovšem co je důvodem pro pořádání nezvyklých soutěží zůstává našim myslím zahalené rouškou tajemství. Jiný kraj jiný mrav a u nás v tuzemsku je pro nás mnoho takových věcí nepochopitelné a zvrácené.